Přišlo jaro. Ptáci se vrací z teplých krajin, pole se začínají zelenat, stromy kvetou, začínají se vracet alergie a z baseballových hřišť se ozývá všemi fanoušky a hráči milovaný zvuk úspěšných odpalů z dřevěných pálek. A na tyto líbezné tóny slyší i hráči Céčka Praha. Je načase po dlouhé zimě vylézt ze svých doupat a svézt bitvu o krále Severozápadu.
První soupeřem v cestě k trůnu nám stojí mladý, nadějný tým z pražské Troji, SABAT Praha. Tým plný kapitánů, nosící hrdě své céčko na hrudi, bere tuto výzvu s respektem a již z prvních předzápasových reakci jde vidět, že podcenění protivníka ze strany Céčka nehrozí, jak dokumentuje Raduzova hlaška: „Hlavně nedostat nálož po páté.“
Jakmile pět minut před zápasem dorazí poslední ruka na kolbiště, jsme v počtu devíti statečných již kompletní. Naše soupiska kvantitativně sice nepraská ve švech, nicméně to, co nám schází v počtu, doháníme kvalitou. Raduz, Dejv, Majk, Marty, Tomino, Alza, Marťas, Mára a Číža.
První směna může začít. Startujícím bojovníkem z Céčka, a zároveň prvním, kdo okusí ruku mladého, technického nadhazovače Sabatu, je již tradičně náš rychlonohý catcher Dejv. Začínat se má zvolna, tudíž úspěšné dosáhnutí mety se nekoná. Za zmínku ze začátku zápasu stojí snad jen dvoumetový odpal Máry, jelikož ale zůstal osamocen, bodovou radost nám neudělá. Na řadu přichází naše obrana. Raduz, železná ruka, čelí talentům z Troji statečně, i tak se soupeř díky několika zdařilým odpalům ujímá vedení dva nula. Bodový příděl zastavuje Marty na druhé metě po těžkém, dobíhaném flyoutu a tím odčiní i drobnou chybu z předchozí rozehry. Druhá ani třetí směna body nepřinese na žádné straně. Naši pálkaři se snaží srovnat s pomalejším nadhozem, úspěšné odpaly střídají méně úspěšné starty. I když se nám podaří obsadit všechny mety, třešničky v podobě bodů se nám dosáhnout nepovede. Svou kvalitu dokazuje i catcher domácího týmu, který svižným backdoorem vyhmatává na první metě našeho předsedu a zvedá varovně prst, že tady se dnes krást nebude.
Ke změně skoré dochází až ve směně čtvrté. Úspěšně se nám daří stáhnout dva body a tím ještě více zdramatizovat tento vyrovnaný match. Bohužel i soupeř dokazuje své kvality a třemi body z velmi kvalitních odpalů odskakuje. Skóre po směně je tedy 5:2 a Céčku nezbývá, než upnout svou pozornost a soustředění na další pálku. A to se povedlo více než úspěšně.
Big inning, odpal střídá odpal, nádherná Tominová dělová rána za dvě mety, zároveň zdařilé dobývání a obsazování met i ostatními hráči, znamená nejprve vyrovnání na 5:5. Tím ovšem nekončíme. Všechny mety obsazeny, nicméně visící pomyslný Damoklův meč v podobě dvou outů. Marty na palce. A odpal. Rána do levého pole a stažení všech třech spoluhráčů znamená první uzmutí vedení soupeři, které ještě navýší povedená útočná úlivka v podání Číži. Stav 5:9.
Teď je potřeba zabrat v poli. Raduz hází jak dvacetiletý reprezentant a soupeři nedává šanci. Vidina vítězství se zdá být více než reálná.
Poslední směna. Smráká se a viditelnost se zhoršuje. Body nepřidáváme, to však optimismus v našich srdcích netíží, jelikož nám stačí nastolený výsledek pouze udržet. Soupeř se nevzdává, tvrdé odpaly jim dávají šanci ke snížení a když za stavu 7:9 při dvou outech kvůli zhoršujícím se podmínkám nezachytáváme luft v zadním poli dvakrát po sobě, podaří se Sabatu vyrovnat. Bodový příděl je naštěstí ukončen hned v následující rozehře a po Majkově zvolání „Remízu bereme!“ je načase tento napínavý zápas ukončit, podat si se soupeři ruku a udělat rozborku v úžasném prostředí místního clubhousu nad zlatavým mokem a 40ti centimetrovou klobásou, kterou náš nadhazovač trefně marketingově přejmenoval na Dívčí sen.
Vzpomínky na první zápas pomalu blednou. Už teď se ale těšíme na další klání, které svedeme v pondělí 24.4. na hřišti velkého rivala z pražské Libuše, Tempa Prahy. I vy buďte při tom.
SESTAVA: P – Radek Procházka
C – David Vojtíšek
1B – Michal Hanuš
2B – Martin Smékal
3B – Tomáš Fuks
SS – Aleš Kutík
LF – Martin Hochel
CF – Marek Šafrata
RF – Jan Čížek
Přišlo jaro. Ptáci se vrací z teplých krajin, pole se začínají zelenat, stromy kvetou, začínají se vracet alergie a z baseballových hřišť se ozývá všemi fanoušky a hráči milovaný zvuk úspěšných odpalů z dřevěných pálek. A na tyto líbezné tóny slyší i hráči Céčka Praha. Je načase po dlouhé zimě vylézt ze svých doupat a svézt bitvu o krále Severozápadu.
První soupeřem v cestě k trůnu nám stojí mladý, nadějný tým z pražské Troji, SABAT Praha. Tým plný kapitánů, nosící hrdě své céčko na hrudi, bere tuto výzvu s respektem a již z prvních předzápasových reakci jde vidět, že podcenění protivníka ze strany Céčka nehrozí, jak dokumentuje Raduzova hlaška: „Hlavně nedostat nálož po páté.“
Jakmile pět minut před zápasem dorazí poslední ruka na kolbiště, jsme v počtu devíti statečných již kompletní. Naše soupiska kvantitativně sice nepraská ve švech, nicméně to, co nám schází v počtu, doháníme kvalitou. Raduz, Dejv, Majk, Marty, Tomino, Alza, Marťas, Mára a Číža.
První směna může začít. Startujícím bojovníkem z Céčka, a zároveň prvním, kdo okusí ruku mladého, technického nadhazovače Sabatu, je již tradičně náš rychlonohý catcher Dejv. Začínat se má zvolna, tudíž úspěšné dosáhnutí mety se nekoná. Za zmínku ze začátku zápasu stojí snad jen dvoumetový odpal Máry, jelikož ale zůstal osamocen, bodovou radost nám neudělá. Na řadu přichází naše obrana. Raduz, železná ruka, čelí talentům z Troji statečně, i tak se soupeř díky několika zdařilým odpalům ujímá vedení dva nula. Bodový příděl zastavuje Marty na druhé metě po těžkém, dobíhaném flyoutu a tím odčiní i drobnou chybu z předchozí rozehry. Druhá ani třetí směna body nepřinese na žádné straně. Naši pálkaři se snaží srovnat s pomalejším nadhozem, úspěšné odpaly střídají méně úspěšné starty. I když se nám podaří obsadit všechny mety, třešničky v podobě bodů se nám dosáhnout nepovede. Svou kvalitu dokazuje i catcher domácího týmu, který svižným backdoorem vyhmatává na první metě našeho předsedu a zvedá varovně prst, že tady se dnes krást nebude.
Ke změně skoré dochází až ve směně čtvrté. Úspěšně se nám daří stáhnout dva body a tím ještě více zdramatizovat tento vyrovnaný match. Bohužel i soupeř dokazuje své kvality a třemi body z velmi kvalitních odpalů odskakuje. Skóre po směně je tedy 5:2 a Céčku nezbývá, než upnout svou pozornost a soustředění na další pálku. A to se povedlo více než úspěšně.
Big inning, odpal střídá odpal, nádherná Tominová dělová rána za dvě mety, zároveň zdařilé dobývání a obsazování met i ostatními hráči, znamená nejprve vyrovnání na 5:5. Tím ovšem nekončíme. Všechny mety obsazeny, nicméně visící pomyslný Damoklův meč v podobě dvou outů. Marty na palce. A odpal. Rána do levého pole a stažení všech třech spoluhráčů znamená první uzmutí vedení soupeři, které ještě navýší povedená útočná úlivka v podání Číži. Stav 5:9.
Teď je potřeba zabrat v poli. Raduz hází jak dvacetiletý reprezentant a soupeři nedává šanci. Vidina vítězství se zdá být více než reálná.
Poslední směna. Smráká se a viditelnost se zhoršuje. Body nepřidáváme, to však optimismus v našich srdcích netíží, jelikož nám stačí nastolený výsledek pouze udržet. Soupeř se nevzdává, tvrdé odpaly jim dávají šanci ke snížení a když za stavu 7:9 při dvou outech kvůli zhoršujícím se podmínkám nezachytáváme luft v zadním poli dvakrát po sobě, podaří se Sabatu vyrovnat. Bodový příděl je naštěstí ukončen hned v následující rozehře a po Majkově zvolání „Remízu bereme!“ je načase tento napínavý zápas ukončit, podat si se soupeři ruku a udělat rozborku v úžasném prostředí místního clubhousu nad zlatavým mokem a 40ti centimetrovou klobásou, kterou náš nadhazovač trefně marketingově přejmenoval na Dívčí sen.
Vzpomínky na první zápas pomalu blednou. Už teď se ale těšíme na další klání, které svedeme v pondělí 24.4. na hřišti velkého rivala z pražské Libuše, Tempa Prahy. I vy buďte při tom.
SESTAVA: P – Radek Procházka
C – David Vojtíšek
1B – Michal Hanuš
2B – Martin Smékal
3B – Tomáš Fuks
SS – Aleš Kutík
LF – Martin Hochel
CF – Marek Šafrata
RF – Jan Čížek